JORGE ANGEL LIVRAGA

3. 9. 1930 - 7. 10. 1991

Když je ucho připravené, dostaví se slova, která ho naplní moudrostí.

Nejhorším nepřítelem vědomosti není nevědomost, nýbrž její znetvořený bratr: zakrslé poznání.

Je zřejmé, že množství vody, kterou můžeme zachytit, odpovídá velikosti použité nádoby a ne tomu, do čeho se tato ponoří.

Rozdíl mezi kouskem neprůhledného grafitu a průsvitného tvrdého diamantu je podmíněn disciplínou jejich molekul.

Správné Poznání projevené ve Správném Jednání ve prospěch lidstva je základním činem trvalé ušlechtilosti.

Vzdáleni poznání, které rozděluje, musíme vštěpovat moudrost, která sjednocuje.

Nikdy se s nikým nesrovnávej, neboť absolutní dokonalost každé bytosti spočívá jenom v jejím srovnávání se sama se sebou.

Technika nás dostala na Měsíc. Nyní je zapotřebí, aby nás Filosofie dostala k nám samým.

Každý z nás, dokonce i ten nejmenší, dokonce i ten, kdo se cítí nejslabším, dokonce i ten, kdo si myslí, že je nejosamocenější, má schopnost vítězit.

Nikterak nepochopíme budoucnost, nevezmeme-li úvahu minulost.

Jakýkoli čin uskutečněný s dobrým úmyslem a účinnosti je činem mystickým.

Člověk je tak veliký, jak je veliké to, co se odváží vykonat.

Většinou více litujeme toho, co jsme řekli, než toho, co jsme zamlčeli.

Abychom se stali mystiky, abychom se stali Idealisty, nepotřebujeme k tomu zvláštní podmínky: je zapotřebí být přirozený, najít sebe sama, moci vyjádřit to, co neseme v nitru.

Každý den, který probíhá, nám klade pokušení bez ohledu na to, jak zamaskované se toto objevuje v každodenním světe.

Kde jsou oni nádherní lidé ze starých časů? Kde jinde by byli než v nás!

Musíme obnovit sami sebe, musíme kráčet k horizontu s očima otevřenými: neboť tady a teď nikdo není tak mladý, nikdo tak starý nebo tak slabý, aby se o to nemohl pokusit.

Vnímejme lidstvo s jeho rozdíly, vnímejme lidstvo v jeho různobarevnosti, mějme respekt před ostatními, stejně jako ho máme sami před sebou. Avšak uvědomme si, že za různobarevností se nachází jediná látka, uvědomme si, že za zvuky a mlčením se nachází jediná vibrace vzduchu, uvědomme si, že za všemi vyřčenými modlitbami ve všech jazycích se skrývá jediná Mystika, a uvědomme si, že za všemi lidmi světa se nachází jediné lidstvo.

Udělejte ze svého světa svět velkých Idejí, slavné povznesení, takovým způsobem, aby vás obývalo dobré bytí, dobré touhy, dobré myšlenky a city.

Dějiny se píší činy, a ne slovy.

Vždy lze kráčet kupředu, vždy se lze více a více zdokonalovat.

A které vody jsou nejčistší? Ty, které se nejvíce otloukají o kameny, ty, které padají jako vodopády a velkolepě se tříští v nádherném přepychu bílé pěny.

Nenechte se srazit na kolena, nevadí, když se upadne. Zvedejte se znovu, znovu a znovu.

Jde pouze o to hledat a nacházet pravdu, tu, která je nám na dosah, obohatit ji a ožít ji, abychom těm, kteří přijdou, zanechali svět pevnější, bezpečnější a oduchovnělejší.

Člověk nestárne, když mu odumírají epiteliální buňky, nýbrž když mu umírají sny a naděje.

Nepřízeň osudu nás posiluje a křísí v nás hrdinský duch, který sní o hrdinských činech.

Etika tvé Duše se musí odrážet v Estetice tvého těla.

Ať každý dělá svou práci, váží si práce ostatních a vše bude v pořádku.

Bez čistého srdce nemůžeme přijít nikam... ani k nám samotným. A toto Čisté Srdce se musí odrážet v čistých činech. V činech, které neklamou ani nepřináší žádné Bytosti ani věci neštěstí.

Život je jako oheň, který taví neušlechtilé kovy a čistým a silným dodává pevnost a posiluje je.

Pouze nesnadná tažení stojí za to, aby byla uskutečněna, neboť existuje mystické pouto mezi tím, co je obtížné, a tím, co je cenné.

Read more...

POJETÍ ETIKY A MORÁLKY

Jestliže v současnosti máme v úmyslu vyhledat v jakémkoli slovníku pojmy „Etika“ a „Morálka“, nalézáme víceméně následující definice: Etika je součástí filozofie, která se zabývá povinnostmi člověka; Morálka je Věda o zvycích, obyčejích. Na první pohled je zřejmé, že koncept Etiky je překryt určitou „filozofickou glazurou“, zatímco Morálka je vymezena řadou pravidel, která nám slouží nanejvýš ke každodennímu soužití.
Bylo by zajímavé analyzovat původ rozdělení těchto dvou pojmů, protože to jsou svojí přirozeností bratři – blíženci. Analyzujeme-li obě slova etymologicky, shledáváme, že Etika pochází z řeckého „ethos“, zatímco Morálka má své kořeny v latinském „mores“. Je zajímavé, že obě slova mají stejný význam: obyčej nebo zvyklost. Tedy pojmy, které zkoumáme, jsou původně ekvivalentní. Existuje však jeden důležitý faktor: ve starověku se nikdy nechápal systém obyčejů odděleně od systému filozofického. Naopak, cílem každé filozofie bylo její přímé použití a žádný myslitel by se nechlubil tím, že hovoří jedním způsobem, a chová se jiným. Mluvíme-li slovy Bhagavadgíty, jsou Etika a Morálka, anebo lépe řečeno teorie a praxe, dvěma částmi jedné cesty. Pokud existoval faktor, který mohl ovlivnit paralelní rozvoj těchto dvou pojmů, byl jím čas a ne vždy správná interpretace vytvořená během dějin.

Čím si dnes připomínáme řeckou civilizaci? Právě prostřednictvím jejích umělců a velkých filozofů. Je to tím, že to, co je rozumové, nabylo odlišného aspektu než u starých Řeků. A jak si na druhé straně připomínáme dobu Římského impéria? Vojenskými pochody Římanů, jejich obrovskou silou a nezlomnou vůlí.
Zde docházíme k možnému řešení hádanky: jestliže Etika pochází z řečtiny, Morálka z jazyka starých Římanů (latiny), může tento detail stačit k tomu, aby se tyto pojmy mohly v našich myslích identifikovat s civilizacemi, které jim odpovídají. To je důvod, proč je Etika to teoretické, vznešené, to, co je hodno pouze velkých knih, zatímco Morálka je praktická a přímá, hodna člověka a činu.
Samozřejmě přitom nesmíme zapomenout na něco velice důležitého: jak Řekové, tak i jejich dějinní následníci, Římané, byli lidé s hluboce zakořeněnými představami a náboženským přesvědčením. Jedni i druzí cestou Rozumu nebo Jednání, víry anebo úcty k Zákonům Přírody hledali sjednocení, pochopení, nalezení svých Bohů, kteří pobývali ve výšinách jako povzbuzení člověka v jeho vzestupu.
Tedy, jestliže ideou těchto civilizací byla Ctnost jako prostředek dosažení Bohů, u Řeků stejně jako u Římanů, zmiňovali se o tomtéž, když mluvili o Etice a Morálce. Šlo o harmonizaci člověka, o to pomoci mu nalézt v sobě prameny spravedlnosti a dobroty, které mu umožní napít se z božských vod.

Dnes nemůžeme znovu vybudovat řecké Polis nebo Římskou říši takové, jaké byly před mnoha staletími, ale můžeme znovu oživit jejich staré a přesto stále nové pojetí Etiky nebo Morálky.

Read more...