NOVINKY V EDICI FÉNIX

Mýtus a symbol
Slavko Kroča

Mýtus a symbol, dva elementy, bez kterých by náš život nebyl takový, jaký je. Symbolický jazyk a gesta, vnímání různých symbolů a znaků či alegorií je, více než si myslíme, zakořeněno v naší identitě, v naší osobnosti. Každý z nás se ve větší či menší míře projevuje právě těmito elementy, které tvoří součást starobylých mytologických příběhů a symbologií.

Esoterní význam hrdiny
Jorge A. Livraga

Platón řekl, že větší hodnotu má ten, kdo dobře uklízí chrám, než ten, kdo je špatným králem. Lépe správně a dobře splnit svou vlastní povinnost. Pokud jedlík dokáže přemoci svou slabost, a méně jíst, už je v jistém smyslu hrdinou. A když dokáže přemoci toto, dokáže zvítězit i nad mnoha dalšími věcmi.

Metafyzické požadavky ženy
Delia S. Guzmán

Autorka textu, prezidentka Mezinárodní organizace Nová Akropolis, se zamýšlí nad úlohou a společenským postavením ženy v dějinách i v současnosti. Co vlastně ženu charakterizuje v metafyzickém slova smyslu a jaké jsou její skutečné hodnoty, které by mohla přinést světu? Je zrovnoprávnění mužů a žen ve všem spravedlivé, nebo ochuzuje ženu o její přirozenost, o její duchovní úroveň a mystickou stránku?

Egypt země věčných mystérií
Slavica Kroča

Tento text, věnovaný tématice starodávného Egypta, pojednává o základních opěrných bodech velkolepé civilizace, která se po tisíciletí rozvíjela na březích Nilu. Seznamuje nás s pohledem Egypťanů na život a smrt, s hlavními božstvy jejich panteonu, s magií každodenního života, který se měnil na ceremonii oslavující jednotu věcí nebeských a pozemských.

Všechny cesty vedou do Říma
Slavica Kroča

Řím - město, jež bylo po několik staletí centrem tehdejšího světa, město, jež zrodilo impérium, které ovlivnilo veškerou pozdější západní kulturu. Jeho zakládání popisované v mýtech bylo symbolickým způsobem spojeno se samotným utvářením vesmíru, bylo opakováním kosmogonie založené na sjednocení síly vertikální a horizontální. Bohové a hrdinové se spojili, aby zvítězili v bitvě s časem a stvořili tak civilizaci, jejíž odkaz zůstane věčný

Elementálové obyvatelé elementů
Slavica Kroča

Ve starodávných tradicích všech národů se setkáváme s vírou v existenci Duchů přírody, kteří obývají jednotlivé elementy hmoty a procházejí zde na Zemi svoji evoluci stejně jako lidé. Ať už mají jakoukoli formu, ať už žijí v proudech vodopádů, v nitru země či horských masivech, vždy jsou chápáni jako živé bytosti a často ovlivňují v dobrém i špatném smyslu životy lidí. Jsou tedy pohádky a vyprávění o vílách, trpaslících a elfech jen smyšlenými výplody lidské fantazie, nebo obsahují poselství našich předků o skrytých tajemstvích Přírody?

Otazníky nad egyptskými pyramidami
Antonín Vinkler

Už pro staré Řeky byla země kolem Nilu (Aigypthos) tajemstvím a záhadou, a to včetně těchto staveb. Ve spojení s pyramidami se dodnes řeší základní otázky: Jak jsou staré? Kdo a jakým způsobem je postavil? Jaký byl jejich účel?...

Rytířský ideál, Rytíř v Čechách a na Moravě
Slavica Kroča, Aleš Gabriel

V dějinách každého z národů se setkáváme s hrdiny, bojovníky, rytíři, kteří nejenže sloužili svému pánu a zajišťovali bezpečnost země, ale stávali se též vzorem ctností a hodnot, příkladem života zasvěceného boji za čest a spravedlnost. Ve všech dobách se rytířský ideál navracel znovu a znovu, a přestože podoby lidí, kteří ho přenášeli, byly různé, jeho obsah se nezměnil a zůstane navěky stejný

Read more...

Ze života filozofů: ÓRIGENÉS

Órigenés patřil mezi významné myslitele a spisovatele pozdní antiky. Byl charismatickou a nezlomnou postavou patristiky třetího století. Přestože vystupoval z pozice pravověrného křesťana, jeho vnitřní postoj byl blízký neoplatónskému pohledu. Jeho neoplatónská pojetí duše, její preexistence i myšlenka reinkarnace byla nakonec křesťanskými teology odmítnuta a byl zařazen mezi kacíře a heretiky.

Život

Narodil se v Alexandrii křesťanským rodičům kolem roku 185. Jeho otec Leonidás ho vyučoval nejenom Písmu, ale poskytl mu i poznání různých věd. Traduje se, že Órigenés později navštěvoval školu Ammónia Sakkase, v jehož učení můžeme hledat Órigenův neoplatónský a filozofický přístup k Písmu a jeho výkladu. V roce 202 za vlády císaře Septima Severa umírá jeho otec mučednickou smrtí. Vypráví se, že Órigena jeho matka od podobného osudu zachránila pouze tím, že mu ukryla šaty, a on tak nemohl opustit dům a následovat otce do vězení. 

Órigenés se postupně stal vůdčí postavou Alexandrijské katechetské školy, do jejíhož čela byl jmenován biskupem Démetriem. Zde vyučoval také matematiku, geometrii, astronomii, ale jeho velká aktivita ve studiu posvátných textů a řeckých filozofů, ho přivedla definitivně k teologii. Kvůli své náboženské horlivosti a sklonu k asketickému životu dobrovolně podstoupil kastraci. Navštívil Řím, cestoval do Řecka, Arábie a Palestiny. Ve městě Caesarea byl vysvěcen na kněze a také zde kázal. To způsobilo roztržku mezi ním a biskupem Démetriem. Órigenés musel v roce 231 opustit katechetskou školu, do které již přivedl velké množství žáků. Poté byl rovněž exkomunikován z alexandrijské církve a vypuzen z Alexandrie. Uchýlil se do palestinské Caesareje, kde jeho odsouzení nebylo uznáno. Zde byl naopak vřele přijat a na podnět caesarijského biskupa opět otevřel novou školu a napsal zde také většinu svých děl.

Za vlády císaře Decia v roce 249 byl Órigenés uvržen do vězení a mučen. Byl propuštěn, ale s podlomeným zdravím roku 254 v Caesariji (nebo městě Tyros) zemřel.

Dílo a nauka

Órigénes patřil k velmi plodným autorům, bohužel z jeho díla se nám dochovaly jen malé části. Byl neúnavným badatelem v oblasti Písma, ovládl hebrejštinu, aby mohl původní text bible srovnat s řeckými překlady, výsledkem bylo dílo "Hexapla". Tvrdil, že Písmo lze vykládat a vysvětlovat trojím způsobem: na základě fyzického, psychického a duchovního klíče. Za své poslání považoval nacházet především duchovní a alegorický význam, jemuž dával přednost před doslovným chápáním Písma.

Filozofická pojetí boha, světa a lidstva nacházíme v jeho díle "De principiis". Boha pojímá jako beztělesného, nezměřitelného a jednotného. Stvoření odráží platónskou ideu "pádu" z jednoty (ducha) do mnohosti (hmoty). Země je pro lidi místem výchovy. Člověk má svobodnou vůli a sám si vytváří svůj osud. Cílem je návrat do nehmotných úrovní, což se uskutečňuje v mnoha etapách a stupních prostřednictvím putování duší ("apokatastasis").
Toto dílo představuje první systematické vylíčení křesťanské věrouky, jeho neoplatonské zaměření nakonec vedlo v roce 543 k Órigenovu odsouzení. Definitivně byly myšlenky o preexistenci a putování duší zavrženy císařem Justiniánem na V. ekumenickém koncilu v Konstantinopoli v roce 553. Tímto se z křesťanské tradice nadobro vytrácejí myšlenky o reinkarnaci.
O tom, zda byl Órigenés heretik či ne, se dodnes vedou spory. Zcela jistě byl největším křesťanským neoplatonikem, který se snažil v Písmu odhalit to nejlepší z platonismu.

Ing. Leoš Flaitingr

Read more...