>> úterý 27. srpna 2013
Věděli jste, že...…samurajové ovlivňovali japonskou společnost a kulturu po dlouhé období téměř 700 let (12.- 19.století). Uměli dokonale bojovat, v případě potřeby i zabíjet, ale současně byli vychováváni k tomu, aby obdivovali nádheru básní, květů i myšlenek. V harmonické souhře se v nich snoubila síla a odvaha s citem pro krásu a rozjímání. Význam slova samuraj lze vyložit jako „ten, jenž slouží”.
…nejdůležitější zbraní samuraje a také jeho jakýmsi odznakem byl meč. Symbolizoval jeho duši, čest, oddanost, poslušnost a ochotu k boji. Byl uctíván jako posvátný předmět. Samurajové byli věrni svému pánovi, své rodině a kultu bušidó (cesta neboli morálka válečníků). Byli připraveni zemřít ať už v bitvě nebo vlastní rukou, rituální sebevraždou (seppuku, na západě vulgární termín harakiri).
…hlavní příčinou vzniku této vojenské třídy bylo špatné fungování císařského dvora v Kjótu, který zanedbával obranu v provinciích. Proto se začaly vytvářet tzv.bušidan neboli vojenské oddíly, aby bránily majetek svých pánů. Boje o moc a správu nad různými částmi země probíhaly až do roku 1600, kdy mocný vojenský vůdce Tokugava Iejasu porazil zbytek svých nepřátel a sjednotil Japonsko pod svou nadvládou. On a jeho stoupenci vládli jako šógunové neboli vojenští diktátoři.
…od této doby je patrný i stoupající vliv konfucianismu, s jehož pomocí se podařilo vytvořit přísnou společenskou strukturu, která se zachovala až do konce 19.století. Samurajský učenec Kaibara Ekken (1630-1750) sestavil základní mravní principy. Popsal správnou formu každodenního chování, pět mezilidských vztahů, povinnosti uvnitř rodiny a k feudálním pánům.
…za Tokugavovy vlády, kdy došlo k upevnění míru v zemi i společnosti, nebylo služeb samurajů v takové míře zapotřebí. Ti však měli stále potřebu cvičit své bojové umění (jezdectví, lukostřelba, vrh kopím, šermířství, střelbu a jiné bojové disciplíny). Mnoho z nich se obrátilo i ke vzdělání. Konfucianismus stal součástí samurajského kodexu známého jako bušidó (bushi-bojovník, dó-cesta, morálka).
…nejdůležitější principy bušidó ustanovil Jamaga Sokó (1622-1685), který přirovnal samuraje ke konfuciánským urozeným mužům a učil, že jejich základní činností je cvičit své ctnosti a dávat příklad nižším třídám (rolníci, řemeslníci, obchodníci). Ze ctností byla pro něj nejdůležitější spravedlnost, kterou chápal jako povinnost. Samuraj musel být připraven vzdát se kvůli povinnosti svého života. Jamaga Sokó je v Japonsku znám jako jeden z nejlepších samurajů éry Tokugawova šógunátu. Díky svým znalostem šintoismu, buddhismu, taoismu a neokonfucianismu si získal respekt už jako mladý muž. Vytvořil první systematický popis bušidó, japonského válečnického umění. Tento kodex vyžadoval život plný odříkání a osobní disciplíny. Zahrnoval i připravenost kdykoliv zemřít, neboť hlavním cílem v životě člověka považujícího se za válečníka, by měla být neustálá myšlenka na smrt. Stejně tak by si měl nepřetržitě v sobě uchovávat bojového ducha, na kterého není možno, byť jen na chvíli, za pomenout.
… bušidó se stalo nedílnou součástí kulturních norem japonské společnosti a jeho poznání a studium je základem pro ty, kteří se rozhodli věnovat tradičním japonským bojovým uměním. Zajímavé je ale i pro všechny, jež zaujala japonská historie, filozofie či způsob života. A také pro muže, který je ochoten „sloužit” dobru, být ochráncem slabších a rozvíjet nejen sílu těla, ale především ducha.
Read more...
