>> čtvrtek 22. května 2014

Ze života filozofů: Marsilio Ficino

Nacházíme se v 15. století v době, která se stane významným historickým obdobím – renesancí. V době, která zrodila takové velikány, jakými byli například Gemistos Plethon, Leonardo da Vinci, Leon Battista Alberti, Giordano Bruno nebo Pico dela Mirandola. Mohli bychom uvést mnoho jmen. Ale ten, kterému bych dnes ráda věnovala tento článek, se jmenuje Marsilio Ficino, největší platonik florentský.

Narodil se roku 1433 ve Figline. Otec si přál, aby se stal lékařem stejně jako on, ale mladý Ficino měl vrozené nadání stát se filozofem. Navíc se v jeho životě objevuje důležitá osobnost, Cosimo de Medici, který měl na něho velký vliv. Marsilius ve svých vzpomínách píše, že měl dva otce, jednoho tělesného a druhého (Cosima) duchovního.
S tímto florentským velmožem a mecenášem renesance se Ficino seznámil ve 26 letech, a bylo to osudové setkání. Cosimo podporoval humanistickou vzdělanost. Ficinovi sehnal Platonovy a Plotinovy spisy psané v řečtině, a aby mu usnadnil práci, daroval mu dům v Careggi. Ficino vilu začne nazývat „Akademií”. Proč tomu tak bylo? Toužil obnovit Platonovu filozofickou školu. A opravdu tu vzniká proslulá florentská novoplatonská akademie a Ficino byl její hlavní osobností. Scházelo se zde mnoho vzdělaných lidí z nejrůznějších oborů: filozofové, umělci, básníci, právníci, hudebníci i teologové. Hovořili o tom, jak vypadá správné a ušlechtilé jednání v každodenním životě. Také jak vést správně obec, armádu a politiku. Řešili i témata týkající se matematiky a fyziky.

Díky Cosimu Medici, který jej podporoval po hmotné a morální stránce, začal Ficino pracovat na svém nejvýznamnějším díle, na latinském překladu všech Platonových spisů. Tady bych ráda citovala Ficina, abychom viděli, jak si tohoto mecenáše vážil: „Já jsem s ním po více než dvanáct let šťastně pěstoval filozofii: tak byl bystrý v disputování jako rozvážný v řízení obce. Jistě mnoho jsem dlužen našemu Platonovi, ale Cosimovi, přiznávám se, jsem dlužen ne méně: neboť kterou ideu ctností mi Platon jednou ukázal, tu každodenně Cosimus prováděl.”

Když dokončoval překlad Platonových dialogů, pracoval také na jejich komentářích. Později překládá díla Plotina, Jamblicha, Porfyria a dalších.
Pro Ficina je příznačná myšlenka, že všichni starověcí myslitelé, od egyptského Herma Trismegista, Pythagory až po Platona a sv. Augustina, jsou vykladatelé stejné pravdy. Ficino byl během svého života vysvěcen na kněze, ale během svých kázání v kostele Degli Angeli mluvil o Platonově filozofii stejně jako na půdě Akademie v Careggi. „Nauka Platonova je jako velmi bohatá žíla zlata, kterou toliko zkušené a bystré oko může nalézt mezi drsným kamením a pískem.”
Další dílo, Platonská teologie, je také založeno na novoplatonské tradici. Ficino si představuje filozofii jako „učené náboženství”, odhalující věčné pravdy, které jsou obsaženy ve víře. Filozofie neslouží teologii, ale je spíše sestrou náboženství.

Ve Ficinově filozofii je zbožštěn i člověk. Nesmrtelnost člověka zdůvodňuje tím, že zdůrazňuje jeho vyšší přirozenost. Člověk je bytost důstojná a tvořivá a ve svém díle se dokáže podobat bohu. Člověk je schopen poznat, pochopit řád nebes, pohyby kosmických těles a má schopnost tyto pohyby vypočítat a předvídat. Dochází k závěru, že se člověk připodobňuje svému tvůrci.

Ficina nazývali jeho vrstevníci „druhým Platonem”. Platon byl po jeho boku celý život. Svým dílem obnovil Ficino jeho učení, a ovlivnil tak evropskou vzdělanost. Jeho vliv sahal daleko za hranice Itálie.

V roce 1496 napsal Ficinovi dopis Robert Gaguin, rektor pařížské univerzity: „Tvá ctnost a moudrost, Ficine, tak je rozhlašována zvláště v naší pařížské Akademii, že Tvé jméno je milováno a oslavováno jak ve sborech veleučených mužů, tak i v třídách chlapců. Svědky Tvých zásluh jsou ony Tvé skvělé práce, které jsi vynaložil, abys převedl Platona do latiny; rozmnožuje Tvou slávu platonik Plotinos od Tebe do latiny přeložený. Kromě toho se čtou a jsou ceněny jiné svazky Tvého díla a dopisy přátelům: pro to všechno přemnozí z členů naší školy planou touhou osobně Tě poznat a vidět člověka, od kterého pocházejí díla tak skvělé učenosti.”

Kateřina Blahutová

Read more...

Blogger

Gloria

Datum

11.01.2010