Poznej lépe sebe sama
Delia S. Guzmán
Dílo nás zavede do našeho nitra a umožní nám odhalit místa temnější i zářivější, abychom více porozuměli sami sobě i ostatním. V zamyšleních lze najít mnohá řešení problémů, se kterými se každodenně setkáváme, a můžeme je tedy použít i jako nástroje k poznání sebe sama. Autorka nám s citlivým filozofickým přístupem velmi obratně předkládá hluboké poznání nás samotných a nastavuje nám tak zrcadlo, ve kterém lze rozpoznat odraz možností, které nám život přináší. Read more...
Slavný renesanční astronom, astrolog a matematik byl žákem a spolupracovníkem Tychona de Brahe. Johannes Kepler se narodil 27. prosince 1571 v německém Würtenbergu. Studia zahájil v klášterní škole a pokračoval v luteránském semináři v Tübingenu. Pro neshody s církví se však nestal pastorem, jak se od něho očekávalo, ale odešel učit matematiku a morálku na evangelické gymnázium ve Štýrském Hradci.
Již během svého zdejšího působení sepsal svoje první dílo Mysterium Cosmographicum (1596), založené na hermetické tradici. V něm rozpracoval teorii, že heliocentrický planetární systém je založen na struktuře pěti Euklidových pravidelných mnohostěnů a pythagorejských číselných proporcí, vše pak zapadá do harmonie celku. Rozvinul myšlenku, že tyto pravidelné mnohostěny, které známe jako Platonova tělesa (čtyřstěn, krychle, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn) stojí za rozmanitostí světa. Pythagorejská tradice se odráží v myšlence, že čísla vládnou všem aspektům světa.
Kepler věřil v existenci duše Slunce, věřil, že celý vesmír je plný života. V duchu pythagorejského učení o harmonii sfér byl přesvědčen, že paprsky hvězd dopadající na Zemi pod různými úhly vydávají rozmanité tóny, které splývají v harmonický souzvuk. Z tezí Mysteria Cosmographica vyplývá, že planety na jejich oběžných drahách neřídí duchové, ale přírodní síly. To je také důvod, proč bývá označován za jednoho z prvních moderních astronomů, přestože si na živobytí vydělával především jako astrolog.
Jeho díla si všiml i stárnoucí Tycho de Brahe, a proto mladému Keplerovi nabídl, aby na dvoře Rudolfa II. působil jako jeho pomocník. Ten přijel do Prahy v roce 1600, i se svou rodinou. V rudolfínské Praze vládla tehdy jak náboženská tak vědecká svoboda. V Keplerově životopise od Jakuba Malého (1857) se můžeme dočíst: Zlomyslnost a nenávist vypudila Tychona z jeho vlasti, nesnášenlivost náboženská v Štýrsku, v nové vlasti Jana Keplera, nutila tohoto hledati jinde přístřeší pro sebe a svou rodinu, a oba velicí učenci, jichž život tak bohat byl na svízele a příkoří jim činěná, nalezli útulku a přístřeší v královské Praze.
Po smrti Tychona de Brahe v roce 1601 zaujal jeho místo. Stal se královským astrologem, pokračoval v jeho práci a využil jeho cenná astrologická pozorování i jeho observatoř.
Po osmi letech soustavného sledování oběžné dráhy Marsu dospěl k závěru, že existuje odchylka mezi skutečným postavením planety a její polohou vypočítanou podle Koperníkova modelu. Z toho vyvodil, že dráhy planet obíhajících kolem Slunce nejsou kruhové, jak tvrdil Koperník, ale eliptické. Svou hypotézu opírá o srovnání vlastních pozorování a přesných záznamů Tycha de Brahe. Takto vznikl jeho model solárního systému, který zveřejnil ve svém díle Astronomia nova (1609), jež věnoval císaři Rudolfu II.
Kepler byl přesvědčením metafyzik inspirovaný Pythagorovým učením. Ale obdivoval také dílo Giordana Bruna, které poznal prostřednictvím jeho spisů. Jednou prohlásil, že se ho z tak smělé vidiny, jakou byla ta Brunova o nekonečnosti vesmíru, zmocňuje závrať.
Za své nejlepší dílo považoval Harmonii světa (Harmonices mundi, 1618), kde objasnil vesmír na základě pythagorejských principů nebeské harmonie a čísel. Zde najdeme i jeho třetí zákon definující matematické vztahy mezi vzdálenostmi planet a dobou trvání jejich oběhu.
Za Keplerova pobytu v Praze dále vznikly významné práce z oboru optiky o využití čoček v hvězdářském dalekohledu – Dioptrika (1611). Později v Ulmu vydal, jako vzpomínku na svůj pražský pobyt, hvězdářské tabulky: Tabulae Rudolphinae (1627).
Katolická církev, která trvala na představě dokonalého stvoření se Zemí a člověkem ve středu univerza, Keplerovy teze samozřejmě nepřijala. Představa o Slunci uprostřed Všehomíra příliš připomínala staré pohanské kulty, zvláště egyptský systém, který prosazoval Ficino a řada dalších vzdělanců.
Roku 1611 skončila doba Rudolfa II. a Kepler odchází do Lince, kde působí jako profesor matematiky. Později přesídlil do Ulmu, kde dále píše. Zemřel 15. listopadu 1630 v německém Řeznu, kde byl také pochován. Jeho hrob však zasypaly hradby, a dnes nevíme, kde přesně se nachází. Až v roce 1808 postavil Dalberg, biskup řezenský, nesmrtelnému Keplerovi důstojný pomník v městských sadech.
Renesanční vědec Johanes Kepler, byl astronom, astrolog, matematik, metafyzik. Jeho práce je dodnes inspirující. V jeho díle se spojují hluboké filozofické myšlenky vycházející z pythagorejských tradic s úsilím a odhodláním moderního vědce, který se nebojí své postoje prokazovat a zveřejňovat. Po boku mnoha dalších renesančních osobností posunul ve své době hranice lidského poznání. A jistě bude příkladem i v renesanci, která znovu přijde, protože, jak nás učí pythagorejská tradice, nejen planety a čísla jsou řízeny zákonem cyklů, ale i samotný čas.
MUDr. Jana Hastíková Read more...
Filozofie pro duši
Slavica Kroča, Slavko Kroča
Soubor filozofických esejí jistě povzbudí k dalšímu zkoumání každého, kdo hledá odpovědi na věčné otázky nejen ve vnějším světě, ale především v sobě samém. Zajímavá zamyšlení se dotýkají velkých idejí, smyslu naší existence i našeho vztahu k přírodě, stejně jako každodenních událostí, se kterými se současný člověk setkává v důsledku módních trendů a moderních technologií. Je pro dnešního člověka filozofie užitečná? Jaký význam má dobrovolnická práce pro náš svět? Jak vyhodnocujeme informace, které nás zahlcují z médií? Má hrdinství a rytířství místo v našich životech? Kniha se snaží nastínit odpovědi na tyto a mnohé další otázky a její autoři čerpají z 30 let zkušeností práce ve filozofické škole Nová Akropolis, jejímž cílem je obnovení tradičního pojetí filozofie, která nikdy nebyla jen teoretickou vědou. Read more...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
