>> úterý 19. ledna 2016

Ze života filozofů: Tycho de Brahe

Někdy se nám může zdát, že věci, které se dějí kolem nás, jsou pouhou náhodou. Ale je tomu skutečně tak? Nebo jenom nevidíme smysl událostí, které se kolem nás dějí? Událostí, které usměrňují náš život a mají velký vliv na naše rozhodování. Na tuto velkou otázku života se snažil najít odpověď už slavný evropský učenec 16. století, který působil i v rudolfínské Praze: Tycho de Brahe.

Narodil se 14. prosince 1546 do významné švédské aristokratické rodiny. Bylo to tři roky po Koperníkově smrti, v čemž můžeme vidět určitou symboliku věčně předávané štafety poznání. Uvádí se, že k prvnímu a osudovému kontaktu s astronomií u něj došlo, když mu bylo třináct let, a to 21. srpna 1560. Právě toho dne nastalo v Kodani pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Musíme si uvědomit, že tento jev, který pro nás není ničím překvapivým, vyvolával v často pověrčivém člověku oné doby paniku a hrůzu. Pro Tycha de Brahe to však nebyl důvod k obavám, ale naopak, probudil v něm zájem o astronomii, a stal se mu tak osudným. Koupil si Ptolemaiův Almagest, a ponořil se do četby těžkého textu.

Představa jeho rodičů však byla jasná: dát svému synu vzdělání hodné jeho společenského postavení a zabránit mu ve studiu astronomie. Proto ho posílají na studium práv a rétoriky. Jenže tomuto záměru asi hvězdy nepřály. Jeho zájem byl silnější, a nakonec přerostl v lásku na celý život. V šestnácti letech odchází Tycho proti vůli rodičů na univerzitu v Lipsku, pak do Wittenbergu a do Rostocku, kde studuje jak astronomii, tak i alchymii, která mu byla posléze velmi užitečná.

Pročítal bezpočet astronomických a filozofických děl a snažil se nalézt odpovědi na otázky, které ho trápily stále více a více: Je opravdu sféra hvězd něčím neměnným a statickým, nebo se mění a vyvíjí, podobně jako člověk? Který systém uspořádání naší soustavy je ten správný – geocentrický či heliocentrický?

V roce 1567 dostává příležitost nalézt odpovědi. Tycho de Brahe se ze své cesty po Evropě vrací do Dánska, protože od krále Frederika II. dostává velkou příležitost splnit si své nejtajnější sny. Na ostrově Hven v Öresundu nedaleko Kodaně si může vybudovat plně vybavenou hvězdárnu, která v tehdejší Evropě nemá obdoby. Na Hvenu vzniká nejmodernější evropská observatoř Uraniborg, která poskytuje vynikající technické podmínky pro práci astronomů. Přístroje, které sám Tycho de Brahe navrhl, byly dvacetkrát přesnější než přístroje používané do té doby. Zde strávil celkem 21 let a uskutečnil mnohá měření, která posunula lidské poznání o velký kus dále.

Tycho de Brahe přinesl důkazy o tom, že sféra hvězd neboli vesmír, který nás obklopuje, není ničím statickým a neměnným, ale že je velkým živým organismem, v němž platí, stejně jako v životě člověka, zákony vzniku a zániku, a že se tedy stejně jako lidstvo vyvíjí i vesmír. Když se pozorně zahledíme do minulosti, uvědomíme si, že toto chápání vesmíru jako živé bytosti nebylo žádnou novinkou.
Další otázkou, na kterou se snažil Tycho de Brahe nalézt odpověď, bylo, zda se v centru naší soustavy nachází Slunce, nebo Země. Nashromáždil velký počet důkazů pro i proti každé z obou hlavních teorií, jimiž byly geocentrická teorie Ptolemaia a učení Koperníka, podle něhož bylo středem vesmíru Slunce. Sám díky svým přesným měřením našel mnoho nepřesností v Koperníkově systému, který vycházel z toho, že dráhy planet kolem slunce jsou kruhovité (a ne elipsovité, jak bylo objeveno později). Tycho de Brahe se bránil opustit Koperníkův heliocentrický systém, protože tušil jeho správnost, přesto ho nakonec sám musel zavrhnout. Na základě svých pozorování a měření, přichází s vlastní teorií, která spojuje obě předchozí dohromady. Jeho učení umisťuje do středu vesmíru Zemi, kolem které obíhá jak Měsíc, tak i Slunce, ale ostatní planety obíhají kolem Slunce. Jedno ze ztvárnění tohoto pojetí najdeme dodnes ve výzdobě matematického sálu pražského Klementina.

Po smrti dánského krále, který držel nad jeho dílem ochrannou ruku, se okruh přátel Tycha de Brahe natolik zmenšuje, že je nucen opustit Dánsko, a na pozvání Rudolfa II. odchází do Prahy, kam se sjíždějí učenci z celé Evropy. Zde pokračuje ve svých měřeních a údaje pečlivě zaznamenává, ale je jich už tolik, že Tycho de Brahe je jimi přímo zahlcen a nedokáže je správně vyhodnotit. V lednu roku 1600 však do Prahy přichází na jeho pozvání Johannes Kepler, věhlasný matematik a filozof. Tycho de Brahe, jako by tušil blížící se datum vlastní smrti, předává veškeré své dílo Keplerovi, aby pokračoval tam, kde on skončil. V roce 1601 umírá.

Johannes Kepler využil dokonale poznatky, které mu Tycho de Brahe předal, a popsal sluneční soustavu tak, jak ji známe dnes. Kepler nikdy nezapomněl na to, že jen díky mravenčí práci Tycha de Brahe mohl objevit poselství hvězd, ukryté v sice fádních, ale důležitých sloupcích čísel.

Petr Koubek

Read more...

Blogger

Gloria

Datum

11.01.2010