UČEDNÍK A ŽÁK

Existuje velký rozdíl mezi významy pojmů „žák“ a „učedník“, i když se obecně oba výrazy užívají synonymně.

Žák je typickým představitelem intelektuálního života. Je to člověk, který hromadí vědění, aniž by to, co se učí, v něm vyvolávalo nějakou vnitřní změnu. Žák je tou samou osobou před vyučením i po vyučení, jeho Já nevzroste.
Navázat vnitřní kontakt s učením svého Učitele je schopen pouze učedník, zatímco se zároveň pokouší aplikovat učení, které jím pohnulo, sám na sobě. Učedník se snaží provozovat to, co my chápeme pod pojmem morální život. Nespokojuje se s pouhým mentálním chápáním poznatků, ale snaží se je přenést do svého Vnitřního Bytí a přeměnit je. To je také vznešeným smyslem pojmu Alchymie: transformace lidí z olova v Lidi Zlaté.

Read more...

POJETÍ ČLOVĚKA

Jeden ze základních rozdílů mezi řeckým a římským filosofickým pojetím spočíval v pojetí člověka. Řekové ho považovali za svobodného v jeho podstatě a Římané ho podmiňovali konečné kosmické neúprosnosti. Pro Řeky individuum existuje samo o sobě, a dokonce ani samotní bohové ho nemohou ovládnout. Pro Římany člověk existoval na základě přirozenosti Kosmu a jeho skutečnost je relativní a podrobena okolnostem. Ovzduší podobné budhistickému prostoupilo římské filosofické školy a mezi nimi tu nejvíce římskou: stoickou. Tvrdily, že jedinou skutečností je to neznámé, to nezachytitelné. Všechno ostatní včetně bohů je podrobeno tomu, co nazývali hrou Dioskúrů, střídání bytí a nebytí. Této hře unikají tedy pouze ctnosti jako emblém této neznámé dimenze, tohoto kosmického úmyslu, pokud ne v podobě fenoménů, tak v podobě jejich vlastního úmyslu (vůle). Pro Řeky je Bytí Inteligencí. Pro Římany je Bytí Vůlí.
Prof. Jorge A. Livraga

Read more...