NOVINKY V EDICI FÉNIX

Mýtus a symbol
Slavko Kroča

Mýtus a symbol, dva elementy, bez kterých by náš život nebyl takový, jaký je. Symbolický jazyk a gesta, vnímání různých symbolů a znaků či alegorií je, více než si myslíme, zakořeněno v naší identitě, v naší osobnosti. Každý z nás se ve větší či menší míře projevuje právě těmito elementy, které tvoří součást starobylých mytologických příběhů a symbologií.

Esoterní význam hrdiny
Jorge A. Livraga

Platón řekl, že větší hodnotu má ten, kdo dobře uklízí chrám, než ten, kdo je špatným králem. Lépe správně a dobře splnit svou vlastní povinnost. Pokud jedlík dokáže přemoci svou slabost, a méně jíst, už je v jistém smyslu hrdinou. A když dokáže přemoci toto, dokáže zvítězit i nad mnoha dalšími věcmi.

Metafyzické požadavky ženy
Delia S. Guzmán

Autorka textu, prezidentka Mezinárodní organizace Nová Akropolis, se zamýšlí nad úlohou a společenským postavením ženy v dějinách i v současnosti. Co vlastně ženu charakterizuje v metafyzickém slova smyslu a jaké jsou její skutečné hodnoty, které by mohla přinést světu? Je zrovnoprávnění mužů a žen ve všem spravedlivé, nebo ochuzuje ženu o její přirozenost, o její duchovní úroveň a mystickou stránku?

Egypt země věčných mystérií
Slavica Kroča

Tento text, věnovaný tématice starodávného Egypta, pojednává o základních opěrných bodech velkolepé civilizace, která se po tisíciletí rozvíjela na březích Nilu. Seznamuje nás s pohledem Egypťanů na život a smrt, s hlavními božstvy jejich panteonu, s magií každodenního života, který se měnil na ceremonii oslavující jednotu věcí nebeských a pozemských.

Všechny cesty vedou do Říma
Slavica Kroča

Řím - město, jež bylo po několik staletí centrem tehdejšího světa, město, jež zrodilo impérium, které ovlivnilo veškerou pozdější západní kulturu. Jeho zakládání popisované v mýtech bylo symbolickým způsobem spojeno se samotným utvářením vesmíru, bylo opakováním kosmogonie založené na sjednocení síly vertikální a horizontální. Bohové a hrdinové se spojili, aby zvítězili v bitvě s časem a stvořili tak civilizaci, jejíž odkaz zůstane věčný

Elementálové obyvatelé elementů
Slavica Kroča

Ve starodávných tradicích všech národů se setkáváme s vírou v existenci Duchů přírody, kteří obývají jednotlivé elementy hmoty a procházejí zde na Zemi svoji evoluci stejně jako lidé. Ať už mají jakoukoli formu, ať už žijí v proudech vodopádů, v nitru země či horských masivech, vždy jsou chápáni jako živé bytosti a často ovlivňují v dobrém i špatném smyslu životy lidí. Jsou tedy pohádky a vyprávění o vílách, trpaslících a elfech jen smyšlenými výplody lidské fantazie, nebo obsahují poselství našich předků o skrytých tajemstvích Přírody?

Otazníky nad egyptskými pyramidami
Antonín Vinkler

Už pro staré Řeky byla země kolem Nilu (Aigypthos) tajemstvím a záhadou, a to včetně těchto staveb. Ve spojení s pyramidami se dodnes řeší základní otázky: Jak jsou staré? Kdo a jakým způsobem je postavil? Jaký byl jejich účel?...

Rytířský ideál, Rytíř v Čechách a na Moravě
Slavica Kroča, Aleš Gabriel

V dějinách každého z národů se setkáváme s hrdiny, bojovníky, rytíři, kteří nejenže sloužili svému pánu a zajišťovali bezpečnost země, ale stávali se též vzorem ctností a hodnot, příkladem života zasvěceného boji za čest a spravedlnost. Ve všech dobách se rytířský ideál navracel znovu a znovu, a přestože podoby lidí, kteří ho přenášeli, byly různé, jeho obsah se nezměnil a zůstane navěky stejný

Read more...

DELIA S. GUZMÁN

FILOZOF

Filozof může nacházet chyby a objevovat nedostatky v různých aspektech života, avšak nespokojí se jen s tím, že na ně poukáže nebo se jich obává, nýbrž pilně pracuje, aby zlepšil vše, co je v jeho moci, začínaje přirozeně sám u sebe.
Být Filozofem znamená žít život odvážným způsobem a zaměřit své snahy na to, aby se myšlenky a city odrážely v činech.
Místo prázdnoty bez ideálů a bez Boha volíme plnohodnotný život zasvěcený hledání moudrosti, tedy Filozofii, a odhalování Boha za každým platným poznatkem.

HRDINA

Hrdina je milovaným synem času. Postupuje po svých věčných stezkách a vyznačuje spirály, které stoupají do výšek. Neptá se na odpočinek ani na konec cesty, ale ponořuje se do proudu času a žije v rytmu skrytého srdce Dějin.
Hrdina nebojuje s časem. Neohlíží se zpět ani se netrápí tím, aby dohlédl dál, než dosahují kroky, které právě podniká. Tvoří budoucnost minutu do minuty tím jak postupuje.
Hrdina nebojuje s časem. Proto se stává nadčasovým. Jeho příklad prochází věky a stává se vzorem hodným následování, impulsem a nadějí pro ty, kteří přijdou po něm.
Hrdinové nedobývají nic pro sebe, nýbrž proto, aby to nabídli ostatním.
Hrdina je přísný vůči sobě, odvážný ve všem, co podniká, velký a ušlechtilý ve svých činech.
Naše lidské hrdinství znamená získat vlastní energii potřebnou k vítězství nad časem a ke stále činnému životu.

PŘÁTELSTVÍ

Přátelství je neustálý úsměv, vždy podaná ruka, pohled plný pochopení, jistá opora, věrnost, která neselhává. Znamená více dávat, než dostávat.
Čím více poznáme a pochopíme lidi a jejich problémy, tím více lásky a přátelství získáme a i když ve všech případech nepřetrvají, také stojí za to.
Neustále se učit milovat – to je nejlepší způsob, jak pochopit ostatní. Radostně a velkodušně pomáhat ostatním je nejlepším způsob, jak se cítit spokojen sám se sebou.

Read more...

KAŽDODENNÍ HRDINA

PATOLOGIE STRACHU
Strach je hrozný spár, který svírá myšlenky, city a vůli a zbavuje lidskou bytost každé možnosti inteligentně jednat. Životní funkce se omezí na obranu, na útěk od všeho, na vyhýbání se odpovědnosti a jakémukoli stanovisku, na ukrývání se, aby se nepřitahovala pozornost. Šeď a nevýraznost se dnes cení nejvíce, a právě to jsou charakteristiky strachu, který je také matný a šedý.Za těchto okolností vzniká zvláštní model: model „proti všemu“, model, který odmítá vše, co představuje i to nejmenší osobní rozhodnutí. Všechny věci jsou špatné, protože na prvním místě se zdůrazňují nedostatky, zatímco narůstající strach nás připravuje o příležitost rozpoznat ctnosti.
Být proti všemu – což je totéž jako nestranit ničemu – je nový patologický projev plynoucí ze strachu. Jediné, co se hájí jako pozitivní, je vlastní prospěch, vlastní přežití, i kdyby proto bylo třeba zničit vše ostatní, což následuje vzápětí. Zjevně se jedná o zvrácený druh egoismu, při němž „já“ získává sebepotvrzení v té míře, v níž opovrhuje vším okolo. Chybí snaha přemoci zla, která postihují svět, ale ze strachu se zapírá a pomlouvá a hlava se přitom schovává pod křídla nečinnosti.
Filosof musí vymýtit strach a s ním i všechny jeho následky. Musí se naučit rozlišovat dobré od zlého, musí hájit své myšlenky a odlišit je od těch, které jsou opačné, avšak musí přitom vždy používat vůli a jednat. Nelze být prostě „proti všemu“. Nejprve je třeba mít pevné a opravdové ideály, aby se mohlo něco odmítat. Místo odmítání je třeba přijímat. Místo popírání je třeba vědět.
Filosof může nacházet chyby a objevovat nedostatky v různých aspektech života, avšak nespokojí se jen s tím, že na ně poukáže nebo se jich obává, nýbrž pilně pracuje, aby zlepšil vše, co je v jeho moci, začínaje přirozeně sám u sebe.
Filosof zároveň zjišťuje, že kromě zla existuje i to dobré a pozitivní, jenže to občas spí nebo je to pohřbeno pod vlnami strachu a netečnosti. Ctnosti jako všechny dobré rostliny vyžadují péči a musí se pěstovat, dokud se co nejvíce nerozvinou.
Filosof nejedná proti životu, nýbrž v jeho prospěch, přijímá jeho zrádné proudy a snaží se dospět k tomu, aby měl jasno v myšlenkách, což mu umožní kráčet světem. Ti, kteří jsou „proti všemu“, se nakonec stávají „antilidmi“ a filosof si cení lidské úrovně jako faktoru nezbytného pro vytvoření našeho vytouženého NOVÉHO a LEPŠÍHO SVĚTA.

Prof. Delia S. Guzmán

Read more...