>> čtvrtek 10. října 2013
Kdo má spořádanou povahu, má též uspořádaný život.
Kdo by dnes neznal atomy? Učí se o nich již malé děti na základní škole. Demokritos je řazen se svým učitelem Leukippem mezi tzv. atomisty neboli atomistické filozofy z předsokratovského období, ale jak uvidíme dále, nemluvili o stejných atomech, jaké zkoumá věda dnes.
Tento starověký filozof se narodil ve městě Abdéry v Thrákii v Malé Asii, v dnešní evropské části Turecka. Jeho narození se datuje kolem roku 460 nebo 456 př. n. l. a žil prý do roku 370 př. n. l., i když se také v některých pramenech uvádí, že žil déle než sto let. Byl proslulý svým věčným úsměvem, možná pramenícím z jeho moudrosti a hlubokého poznání.
Jak k němu přišel? Když zemřel jeho bohatý otec, zdědil údajně sto talentů, což mu umožnilo větší část svého života trávit na cestách za poznáním. Navštívil egyptská centra moudrosti, Indii, území dnešní Etiopie, Persii… A z každé z těchto cest si přinesl četné poznatky. Po svém návratu do Abdér začíná učit své spoluobčany, předčítá jim ze svého díla „Velký Svět” a oni uznávají jeho moudrost a sbírají peníze, aby mu vrátili oněch sto talentů, které investoval do svých cest a vzdělání. Svůj celý život tak věnuje studiu a předávání nabytých poznatků dále.O konci Demokritova života existují taktéž jen domněnky nebo spekulace: buď že zmizel, anebo že ho zasáhl blesk na vysoké hoře.
Je známým atomistou, ale vedle zkoumání oblasti, které se říká fyzika přírody, se věnuje taktéž psychologii, teologii, etice a politice. Je tedy vědcem, filozofem i cestovatelem, který skrze zkoumání zákonů Přírody zkoumá i zákony fungující na lidské úrovni. Na poli fyziky Demokritos říká, že na počátku byly tři věci: Bytí naplněné neurčitou masou, velké Prázdno neboli Prostor (Ne-Bytí) a věčný pohyb Přírody. A právě pronikáním Prázdna poháněného věčným pohybem do Bytí vznikají „a-tomos” neboli složky Přírody „bez části” či „nedělitelné”.Na tyto části se lze dívat ze dvou pohledů: materialisticky anebo idealisticky. S ohledem na skutečnost, že Demokritos se zabývá ve svém díle a zkoumání (které se však dochovalo pouze ve zlomcích a u různých pozdějších autorů) i božskými bytostmi, budeme se dívat jeho nematerialistickým pohledem.
Co jsou to tedy Demokritovy atomy?
Jsou to části Přírody, které se neustále slučují a rozdělují, vytvářejí neustálý koloběh Přírody, v rámci kterého nic nezaniká, ale vše se pouze transformuje. Atom nepopírá Ens (Bytí), ale je poslední hmotnou částicí, kterou jsme schopni si představit u tohoto Ens, které je Vším a Absolutem. V rámci celku Ens jsou tyto atomy nejmenšími částicemi, posledními částicemi hmoty, které již dále nelze dělit. A jelikož nejsou všechny atomy stejné, mají rozličnou formu, jemnost, hustotu, vyplývají z toho i rozličné formy projevu neboli těla. Demokritos říká, že atomy se pohybují vířivě a splétají se do různých forem vytvářejíce předměty. Dle toho jakou vazbu mezi sebou atomy mají, vznikají pevná, kapalná či plynná těla nebo tělesa: atomy pevných mají malé „háčky”, atomy kapalných jsou kulaté a lehce se spojují dotekem na povrchu, atomy plynných mají ještě jemnější vazbu. Ve skutečnosti jsou tedy krystalizací Ens, krystalizací Ducha ve hmotě.
Samuel Bíma Read more...
