FILOZOFIE A SOUŽITÍ

Filozofie umožňuje rozvoj a soužití lidem všech vyznání, barev pletí a společenských postavení. Je nádherné mít kamarády po celém světě, kteří nemluví stejnou řeči, nýbrž stejným duchovním jazykem. Křesťané, Židé, Muslimové, Budhisté, Černoši či Běloši, lékaři či truhláři, studenti či důchodci... a všichni si rozumíme, protože nám nezáleží na vnějším projevu či formě, nýbrž na nesmrtelné duši, kterou všichni máme společnou.

To se musí uplatňovat v praxi: necítit nenávist ke komukoli proto, že se liší; dát všem možnost, aby se vzdělávali; bojovat o důstojný život pro každého jednotlivce, bez ohledu na... cokoli. V dnešní době rasové, národnostní, náboženské, vědecké či jakékoli jiné nenávistí, to může vypadat jako utopie. Ale není! Kdyby byla, nesnažili by se jí již tisíce let mnozí filozofové a filozofické školy či hnutí uplatňovat v praxi. Dokud bude existovat jeden jediný člověk, který je ochoten své srdce nabídnout i jiným lidem, láska nezemře.

 Láska nemá vyznání, ani barvu pletí, ani postavení či jazyk. Láska mluví všemi jazyky a může se projevit v každém těle, bez ohledu na to, jak vypadá. A to platí i pro lidskou bytost, která se tak nejmenuje proto, že má dvě nohy či ruce, ale protože má nesmrtelnou duši a srdce. Bez nohy či ruky žít můžeme, bez srdce nikoli.

Nestačí se modlit slovy... Modlitba se musí projevit v činech. Nestačí mít dobré umysly v myšlenkách... i tyto se musí uskutečnit v životě. Už dávno víme, že myšlenky, city či slova umírají, pokud nedostanou formu, což znamená, že se prostřednictvím konkrétních činů projevují v životě.