AZTÉCKÝ KALENDÁŘ

Výzva otce k synovi při jeho vstupu do Calmecacu:

„Ten, kdo je s tebou v tvé blízkosti, tě zde zanechá. A je zde tvůj otec a tvá matka, jejichž prostřednictvím jsi přišel na svět. A i když jsi vzešel z obou, otci náleží mnohem více dát ti radu a otevřít ti oči, odkrýt uši. Ve tvých rukou a ve tvých ústech je studená a horká voda. Teď dobře poslouchej a dávej pozor. Jsi nezralý a já tě zasvěcuji calmecacu, já otec i já matka tě odevzdáváme. Tady budeš muset zametat a přijmout zametání z lásky ke Quetzalcoatlovi. Tvůj otec a tvá matka tě odevzdávají a předkládají tě jako obětní dar tomuto místu, které je teď tvým. Jsi jeho vlastnictví, jsi jeho získaná věc. Teď mne poslouchej, můj synu, můj milovaný, můj nehte a můj vlase, nejmenší z mých synů. Přišel jsi na svět, narodil ses na zemi, poslal tě sem náš Pán, ale nebudeš takový, jakým jsi byl, když jsi přišel sem, nemůžeš napřáhnout paže ani nastavit ruce, aby ses bránil. Odvahu ti dala tvá matka, která se pro tebe trápila, unavila a vyčerpala. Pro tebe přerušovala svůj spánek a čistila tvé nečistoty. A krmila tě mlékem ze svých prsů. Ale trochu jsi vyrostl a chceš prozkoumat všechny strany. Chceš se přemístit kamkoli. Prohlédni si tedy místo, kterému tě zasvětili tvoje matka a tvůj otec, mezi listiny a kadidlo. Je to calmecac, dům pláče, dům slz, dům strohosti. Tam, kde se kovají skvosty, tam, kde květiny otvírají své první květy. Kde jsou vrtány smaragdy, jako květiny, které dávají barvu a vůni. Tam náš Pán brousí a připravuje své prince, jako jiný zpracovává peří quetzala nebo vytváří náhrdelník bohatě zdobený. Zde se dává přízeň a vybírají se muži, kteří mají prožít vše…“