Filozofie pro Život

 Ze života filozofů: Jan Jesenský zvaný Jesenius

Jan Jesenský Jesenius je znám jako lékař, ale byl také filozofem, historikem či politikem. Tento renesanční člověk působil v mnoha oborech a pracoval na mnoha místech Evropy. Narodil se v roce 1566 ve Vratislavi v Polsku. Vystudoval medicínu a filozofii v německém Wittenbergu, poté pokračoval ve studiích na univerzitách v Lipsku a Padově, kde byl zasažen duchem renesance. Po studiích působil jako lékař ve Vratislavi a současně se stále věnoval filozofii. V letech 1593–1595 byl dvorním lékařem, několik let působil na univerzitě ve Wittenbergu jako vedoucí katedry anatomie, chirurgie a lékařské botaniky. Byl také děkanem lékařské fakulty.

Od roku 1600 přednášel na Karlově univerzitě a téhož roku vykonal první veřejnou pitvu lidského těla v českých krajích. Její význam spočíval v prohloubení anatomických poznatků, ale také ve zvýšení prestiže Karlovy univerzity. Popis této pitvy publikoval latinsky o rok později. V roce 1602 se stal osobním lékařem císaře Rudolfa II. V roce 1605 provedl v Praze další pitvy, tentokráte těl ženy a dítěte. Po šesti letech strávených v Praze přijal nabídku uherského krále a pozdějšího císaře Matyáše, aby se stal jeho dvorním lékařem a zároveň historiografem. Dále pak přednášel na různých místech Evropy a v roce 1615 se potřetí vrátil do Prahy. Zde působil na univerzitě a stal se profesorem historie. V letech 1617–1620 byl rektorem univerzity a začal se zabývat i politikou. Za svou politickou činnost proti Habsburkům byl vězněn a po prohrané bitvě na Bílé hoře a nástupu Ferdinanda II. na český trůn byl opět zatčen a spolu s dalšími 26 českými pány byl 21. 6. 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Protože podle obvinění škodil slovem, byl mu vyříznut jazyk a jeho hlava byla zavěšena na Staroměstské mostecké věži až do roku 1631, kdy ji přemístili do Týnského chrámu.

Jan Jesenius byl všestranně zaměřený člověk, který udržoval styky s předními vzdělanci své doby. Ve svých anatomických spisech se opíral o dílo Vesalia, jež obohatil o nové poznatky. V rozpravě o kostech popsal podrobně kosterní soustavu. Jeho spis o chirurgii pojednával o významu tohoto oboru, popisoval chirurgické zákroky, nástroje, výrobu protéz. Známá byla i jeho rozprava o krvi. V jeho filozofických úvahách ho ovlivňovaly jeho vlastní praktické lékařské a přírodovědecké poznatky. Zabýval se vztahem fyziky a metafyziky, které by se v zájmu dokonalého poznání měly doplňovat. Ve své práci o nesmrtelnosti duše vycházel z Aristotela a z Bible. V dalších dílech byl inspirován spíše neoplatonismem. Díky svým kontaktům s Kepplerem a Tychonem de Brahe měl blízko k astronomii a astrologii. Zřejmě znal i učení Giordana Bruna. Psal také verše a projevy související s jeho akademickou funkcí či politickým a veřejným působením.

Kromě Uher měl velmi rád Prahu, kterou označoval za nejbohatší a nejvznešenější město Evropy. Po celý život usiloval o rozvoj Karlovy univerzity. Jan Jesenius je příkladem člověka, který zůstal po celý svůj bohatý život věrný svým zásadám a který dokázal povýšit obecné zájmy nad zájmy osobní. Vždy konal to, co považoval za nejlepší, i přes důsledky, které to s sebou přineslo.

MUDr. Jiří Štětina