Filozofie pro Život

 Ze života filozofů: ARISTOTELES

 Aristoteles usiloval o poznání světa, v němž žil a celý svůj život zasvětil filozofickému a vědeckému bádání. Poháněla ho především láska k moudrosti (filozofie), touha poodhalit tajemství přírody, světa a jeho zákonitostí. Naplňoval celým svým životem první větu své Metafyziky:

"Všichni lidé svou přirozeností tíhnou k poznání".

Aristoteles (384 - 322 př. n. l.) pocházel ze Stageiry z lékařské rodiny. Jeho otec se jmenoval Nikomachos a matka Faistida. Aristotelovo vzdělávání se odehrávalo v proslulé filozofické škole Akademii a on sám patřil k nejnadanějším žákům Platóna, se kterým se seznámil, když mu bylo 17 let. Akademie nebyla pouze místem, kde bylo možné získat množství informací, byla především centrem formování lidské osobnosti, zušlechťování charakteru a hledání poznání ve svém nitru. Po 20 letech strávených po boku svého Učitele odchází a vydává se vlastní cestou.

Dalším místem jeho pobytu byly Assy v Mysii, pak Mytiléna na ostrově Lesbos a nakonec roku 342 dostává pozvání, aby vychovával třináctiletého Alexandra Makedonského. Aristoteles má velkou zásluhu na vytváření osobnosti chlapce v duchu ideálů platónské školy, má patřičný vliv i na celou královskou rodinu. Výchova mladého Alexandra probíhala v duchu kulturního dědictví Hellady a vladaři věnoval spis O království, jelikož z něho chtěl učinit Řeka nadšeného pro ideál řecké jednoty. Aristoteles určitě splnil dobře své poslání vychovatele a Alexandr, přestože se postupně jeho pohled na svět od Aristotelova odlišoval, nezapomněl ani při svých taženích na svého učitele a posílal mu vědecký materiál ze svých cest.

Roku 335 př. n. l. se Aristoteles definitivně usazuje v Athénách a otevírá v Lykeiu vlastní filozofickou školu, tzv. Peripatetickou. Škola se zabývala různými vědeckými úkoly: v Lykeiu se zpracovávaly dějiny filozofie a věd, třídil se přírodovědný materiál, prováděla se pozorování, zkoumaly se řecké ústavy, vytvářely se kronikářské práce či encyklopedická díla. Aristoteles se sám podílel na vypracování ústav pro některá města. Za 12 let usilovné práce napsal většinu svých spisů. Ze svého rozsáhlého díla sám Aristoteles vydal jen spisy, kterými se obracel na řeckou veřejnost, např. spis O duši a O filozofii. Jeho další texty byly vydány až v první polovině 1. stol. př. n. l. Andronikem Rhodským. V jeho práci nacházíme množství spisů, které jsou zaměřené na logiku, přírodní vědy, metafyziku, politiku, filozofii, etiku atd. Aristoteles byl systematický a encyklopedický badatel. Byl tvůrcem exaktních důkazových postupů, vytvořil systém vědecké práce a spolupráce. Shromáždil nesčetný vědecký materiál, který mu umožnil posunout vědomosti doby úžasným způsobem kupředu.

Důležitým mezníkem v jeho životě je rok 323 př. n. l., kdy umírá Alexandr. V Athénách se začíná rozmáhat protimakedonské hnutí a obětí nenávisti proti Makedoncům se stal také Aristoteles. Po zvážení situace opouští město a odchází na statek své matky do Chalkidy, kde roku 322 př. n. l. umírá. Jak už to u slavných osobností bývá, po jeho smrti mu Athény odpustily, docenily jeho práci a město se posléze začíná hlásit k jeho odkazu.

Jana Stará