Filozofie pro Život

Ze života filozofů: Thales z Mílétu

Thales Mílétský je hlavním představitelem tzv. Mílétské školy ze 7. – 6. století př. n. l., která patří mezi filozofické školy předsokratovské. Byla pro ni charakteristická témata zkoumání, která se zaměřovala na univerzum, jeho vznik, složení a vývoj. Zachovalo se velmi málo původních textů, a navíc první řečtí filozofové používali jazyk plný symbolů a výrazů, jejichž správný význam nemusíme vždy odhalit. Proto se někdy může zdát, že mluví o odlišných věcech, ale spíše by se dalo říci, že mluví různým způsobem a z různých pohledů o věci jediné, o Univerzu neboli Přírodě.

Život
Thales žil pravděpodobně v letech 624 – 547 př. n. l. Pocházel snad ze starobylého rodu Thélidů, který se po generace věnoval kněžství. Podle některých teorií má jeho jméno kořeny ve jméně Thalassa, což byla babylónská bohyně prvotního moře, která dala život všem bytostem.

Thales se vzdělával v Babylónských iniciačních centrech a v Egyptských chrámových školách. Studoval matematiku a geometrii, které později používal při plánování řeckých staveb. Vynalezl metodu měření vzdálenosti lodí na moři pomocí součtu podobných trojúhelníků.

Důležitou a oblíbenou činností pro něj bylo pozorování hvězd. Jednou dokonce sklidil posměch, když při takovém pozorování spadl do díry na cestě. Spoluobčané se mu smáli, že sice vidí do nebe, ale nevidí na cestu před sebou. Nicméně byl znalcem astronomie a astrologie a je známo, že s pomocí svých vědomostí předpověděl zatmění Slunce, k němuž došlo při bitvě Médů a Lýdů 28. 5. 585 př. n. l., a sestavil astronomický kalendář s chronologickými předpověďmi pro námořníky.

Díky předpovědi o dobré sklizni oliv zbohatl, neboť si pronajal všechny lisovny oliv ve městě. Říká se, že tím chtěl ukázat, jak je užitečné být filozofem i v praktickém životě, že moudrost a poznání přispívají tomu, aby člověk dosáhl úspěchů i ve věcech každodenních.

Jako velký filozof měl ve svém městě politický vliv, protože si svými pevnými zásadami a příkladným životem vytvořil respekt a úctu svých spoluobčanů. Dokonce je dokázal sjednotit v boji proti Lýdům a Médům, a tak si město udrželo vlastní nezávislost.

Učení
Thaletovy texty se bohužel nezachovaly. Krátké úryvky, které máme k dispozici, pocházejí z děl pozdějších autorů (především od Aristotela), kteří Thaleta citovali a komentovali jeho dílo. Některé základní myšlenky jsou tyto:

1) Počátkem všech věcí je vlhkost.
Vlhkost nebo voda je zde chápána jako alchymistický element, jako jeden z prvků, z nichž je stvořen svět. Představuje prvotní vody oceánu (jako Nun v Egyptě, Tiamat v Babylónu), které prostupují všechny věci, a tak jim dávají život. Někdy je tato voda spojována s vitalitou a principem plodnosti.

2) Svět je plný bohů, duší a démonů.
Thales popisoval svět jako místo prostoupené bohy, duchy a démony neboli neviditelnými entitami na duchovních úrovních, které se nacházejí v nitru všech věcí a bytostí. Tato myšlenka je známá jako hýlozoismus, život ve všech věcech nebo (jak říkali antičtí mudrci) bůh ve všech věcech. Chápali tak univerzum jako živou bytost a všechny jeho části stejně živé, protože v každé z nich se nachází jiskra života (nebo boha).

V současnosti používáme jednu důležitou matematickou pomůcku, kterou známe jako Thaletovu větu: "Všechny obvodové úhly sestrojené nad průměrem kružnice jsou pravé." Ačkoliv ji znali už Babylóňané a Egypťané, u kterých se Thales učil, on se zasloužil o to, že se začala používat mnohem více.

Thales byl vždy považován za prvního a největšího ze sedmi řeckých mudrců. A obyvatelé Mílétu si ho velmi vážili a věnovali mu pomník s větou, kterou pronesl, když umíral:
„Velebím Tě, ó Die, neboť jsi mne přiblížil k sobě. Jelikož jsem zestárl a nemohl jsem vidět hvězdy ze Země.“

Thales je dodnes známý především pro své matematické objevy, ale toho všeho dosáhl právě proto, že byl filozofem, že miloval moudrost a snažil se jí přiblížit svým životem i svým poznáním.

Jana Aksamítová