Filozofie pro Život

Ze života filozofů: Blaise Pascal

Francouzský fyzik, matematik a filozof Blaise Pascal (1623–1662) byl stoupenec jansenismu. V jeho díle je vyhrocen spor mezi racionálním a iracionálním, praktickým rozumem a vírou. Je považován za předchůdce moderních existencialistů a iracionalistů. Zabýval se teorií pravděpodobnosti, kuželosečkami, zkoumal barometrický a hydrostatický tlak. Velmi známý je tzv. Pascalův zákon – zákon o rovnoměrném působení tlaku v tekutinách. Je také pokládán za průkopníka kybernetiky.

Blaise Pascal pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny. Matka mu brzy zemřela a jeho otec, který byl správcem královských daní a místopředsedou berního soudu, mu poskytl vynikající humanitní vzdělání. U chlapce se projevoval velký talent pro matematické vědy, ale otec, který se sám tímto oborem zabýval, ho od matematiky a přírodních věd odrazoval. Je pozoruhodné, že již ve věku deseti let Pascal sám odvodil několik vět Eukleidovy geometrie. Když mu bylo sedmnáct let, napsal Pojednání o kuželosečkách, které ocenila Pařížská královská akademie a filozof Descartes spis považoval za práci jeho otce. V roce 1647 vydal pojednání o tlaku vzduchu a o vakuu, založené na přesných srovnávacích měřeních s Torricelliho trubicí.

Měl chatrné zdraví, od mládí trpěl různými bolestmi, a v roce 1647 dokonce na čas ochrnul. O sedm let později při vyjížďce v kočáru málem přišel o život, když se mu splašili koně a kočár zůstal viset na zábradlí mostu. Nakonec se zachránil, ale v důsledku šoku, který utrpěl, upadl na dva týdny do bezvědomí. Když koncem listopadu 1654 přišel k sobě, tento neobvyklý zážitek výrazně změnil jeho povahu. Mluvil o tom, že měl mystické vidění, a od tohoto okamžiku se již věnoval pouze filozofii a náboženství. Středem jeho pozornosti se stal člověk.

Po zážitku, jenž tak výrazně změnil jeho život, se uchýlil do kláštera v Port-Royal, kde pobývala i jeho sestra. Klášter byl střediskem jansenismu zaměřeného na morálně přísné katolictví. Pascal začal psát velmi ostré kritiky na uvolněnou mravní teorii, která hledala omluvy pro morálně pochybné jednání. Tyto listy vycházely anonymně a vyvolaly silnou reakci. Král Ludvík XIV. je nechal veřejně spálit a odsoudil je i papež; přesto se staly velmi známými především mezi prostými lidmi. I když jansenismus byl odsouzen a klášter Port-Royal byl dokonce zrušen, záměr Pascalových listů se nakonec po velkém boji podařilo prosadit. Na jeho kritiku církve navázali Voltaire i Jean-Jacques Rousseau. V posledních letech života se Pascal uchýlil do ústraní. Žil na venkově jako asketický poustevník, pomáhal chudým a odmítal lékařskou pomoc. Jeho poznámky vyšly posmrtně jako Myšlenky a jsou jeho nejslavnějším dílem. Uveďme některé…

„Srdce má své důvody, o nichž rozum nemá tušení.”

„Zpravidla nás přesvědčují více ty důvody, které sami objevíme, než ty, na které přišli jiní.”

„Chytráci jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastanou se jí, jen pokud na ní mají zájem; jinak ji ponechají jejímu osudu.”

Tyto myšlenky byly osvícenské době zcela cizí, o to více se však uplatnily v romantismu. Z jejich vážnosti a opravdovosti vycházela celá existenciální filozofie a jejich upřímný styl silně ovlivnil F. Nietzscheho, stejně jako řadu myslitelů postmoderny.

Pascal patří mezi předchůdce moderní počítačové techniky. V roce 1642 sestrojil jako pomůcku pro svého otce první mechanický kalkulátor schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascalina. A to byl také jeden z důvodů, proč po něm byl pojmenován programovací jazyk PASCAL. Věnoval se především geometrii a v této oblasti objevil tzv. Pascalovu větu o vztazích mezi body na kuželosečkách. Významně přispěl k rozvoji kombinatoriky, protože objevil tzv. Pascalův trojúhelník, důležitý především v algebře. Provedl celou řadu přesných srovnávacích měření rtuťového sloupce v různých nadmořských výškách a dokázal jednak možnost vakua, kterou starší fyzika popírala, jednak ukázal, že rtuťový sloupec podléhá pouze gravitaci a tlaku atmosféry. Další pokusy se týkaly spojitých nádob a šíření tlaku v kapalinách, kdy formuloval tzv. Pascalův zákon, na němž je založena celá hydraulická technika, a proto se jednotka tlaku nazývá Pascal. Kromě objevů v matematice a fyzice ovlivnil jako vynálezce také moderní dopravu.

Výjimečné dílo, které po sobě Blaise Pascal zanechal, svědčí o mimořádné osobnosti, o člověku, který se ve svém díle snažil spojit vědu a náboženství a díky velké skromnosti a úctě k přírodě i tomu, co je ukryté za jejím hmotným projevem, se mu to podařilo.

„Celý tento viditelný svět je pouze nepatrnou částkou přírody.”

„Konečné se zničí v přítomnosti nekonečného a stává se čirým nic.”

„Člověk chce být velký, ale vidí, že je malý. Chce být šťastný, ale vidí, že je ubohý. Chce být dokonalý, ale vidí svou naprostou nedokonalost.”

Jana Stará